Anna Daučíková

Anna Daučíková (nar. 1950) je slovenská výtvarná umelkyňa žijúca v Prahe a Bratislave. Od roku 2011 pôsobí ako profesorka na Akademii výtvarných umění v Prahe. Daučíková je prvou slovenskou feministkou, queer umelkyňou a aktivistkou.  Vo svojej tvorbe sa zameriava na ideu politického tela ako križovatku mocenských vzťahov.

 


 

„Otázka vôle“ – najprv ma toto záhlavie zaskočilo – na čo rozoberať niečo také dnes? Vôľa sa mi nepredstavuje ako temné pudenie existujúce aj mimo moju predstavu ako u Schopenhauera. A ak má ísť o mňa (individuálne), tak ma možno može zaujímať skôr rozhodovanie, ale aj to ma rýchlo opustí, keď mi dojde, že akútna nutnosť rozhodnuť sa prichádza s poznaním. A aj to si spochybním za pomoci správ z kognitívnych výskumov, keď sa dozviem, že nevieme ako vlastne dochádza k rozhodovaniu, a  že moj mozog vie, ako sa rozhodnem o málinko skôr, než to viem „ja“.

Chcem ale zostať v oblasti pragmy a tu ma vôľa a rozhodovanie zaujíma skôr ako butlerovská „agency“ a v takejto súvislosti je mojím pretrvávajúcim bodom záujmu rod a pohlavie.
Rod a pohlavie ako akt, konanie a nie identita, ale ako prax opakovaných aktov, ktoré rod a pohlavné zaradenie vytvárajú, konštituujú a zároveň aj vymedzujú.

Naviac je tu otázka moci, ktorú nemožno zrušiť, tým že ju jednoducho odmietneme – moci, ktorú možno iba presunúť. (Butler)

Kolektívna vôla je však zjavne čosi viac a ja som rada, že sú tu s nami Laboria Cubonics so svojou prácou, – už len z anotácie pre mňa vyplynulo, že máme v mnohom a na isté fenomény (rodina, príroda, atď. ) rovnaký pohľad.

Za seba vám chcem teraz ponúknuť svoj návrh/hint/ možno znervóznenie, čisto z pohľadu jednotlivca – sú to poznámky, ktoré vznikajú ako vedľajší produkt k mojím výtvarným prácam.

Sedm nasměřování tvarování     

1
Meandrování – Klesnění si cesty v jazyce…mezi rodama, třeba ženským a mužským; Rozrůstání smyslů přestupováním z jazyka do jazyka.

(Vzpomínám na celé hodiny v dětství (to byly skvělé momenty) stráveny klesněním si cesty přes jazyk, kličkujíce mezi dvěma rody…později pak nechávaje rozrůstat své smysly přestupováním z jazyka do jazyka.)

2
Ekvilibristika – v pohotovosti na neobsazené teritorii… balansování mezi metaforou a metamorfózou.

(Jsem pořád v pohotovosti, jako když stojíš na špičkách, nechytit se do pasti v níž si budu muset vybrat mezi metaforou a metamorfózou.)

3
Nenáležeti – setrvání vně předsudku pohlaví, předsudku přirozeného, předsudku vrozené národnosti, původu.

(Můj výběr je v prospěch nenáležení, setrvání vně předsudků pohlaví, přirozeného, no a už vůbec ne národnosti, rasy, původu a tak dál.)

4
Vyjádření – Vytváření forem ze zvuků, gest a “téměř slov”…o sobě.

(Plezír zkoušet si představit formy z gest, téměř-slov a třeba i zvuků…a pak vysvitne, že to celé tvoří mé “já”.)

5
Materializování – Nabytí těla pohybem…uvažování pomocí hmoty.

(Podařilo se mi získat důveru ve hmotu a nabýt tělo přes pohyb, ve fyzice to prý není nic zvláštního.)

6
Triangulace (myslím tím něco jako zaměřování místa) – Laborování v tušeních…vyměřování toho, co teprve má být.

(Je třeba dát si záležet na téměř-dovednosti navodit, vytušit předem, co má teprve přijít.)

7
Vyjednávaní – dopřát si napětí… setrvávání v prostoru tvarování.
(Je skvělé dopřát si radost z morfování –  je to práce.)